Vznikla škoda? Vymáhejme odpovědnost!

Jedním ze základních principů kontroly samosprávy je otevřené jednání a možnost kontrolovat rozhodovací procesy. Je více než patrné, že jednotlivé městské části a obecně samosprávní územní celky k tomuto tématu zaujímají odlišné postoje. Transparentnost je v poslední době velmi frekventovaný pojem. Nemáme-li totiž možnost se seznámit s rozhodovacím procesem, nebo snad i dokonce s výsledky některých rozhodnutí, často se pak nestačíme divit, když kolem našeho domu začnou pravidelně jezdit nákladní vozy naložené stavebním materiálem a přímo za naším domem vyrůstá nová zástavba, v horším případě rovnou skládka. V jiných případech pak nad rozhodnutími typu „instalace monstrózních lunaparkových atrakcí v centru města“ jen nechápavě kroutíme hlavou. Občas zbyde ještě času se proti takovýmto rozhodnutím ohradit a zabránit jejich nesmyslným realizacím, byť již je často takzvaně ruka v rukávě a smlouva s městem podepsaná. Ano, transparentnost je nesmírně důležitá. Přesto se domnívám, že i přes maximální úsilí a snahu o její zavádění do praxe, což je bezesporu aktivita hodná podpory, může i nadále docházet k chybným či zmanipulovaným rozhodnutím. V případě zastupitelstva či rady města se pak jedná o rozhodnutí, která mohou vést ke vzniku nemalých škod, jež se budou dotýkat nás všech, co zde na „pětce“ žijeme. Někdy je možné takovou škodu velice snadno vyčíslit, například dostane-li městský úřad pokutu za to, že nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidla nebo odmítl v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím žadateli poskytnout požadovanou smlouvu. Jindy však je vyčíslení škody mnohem komplikovanější a vzniklá škoda není ihned patrná. Netřeba chodit daleko. Jedním z vhodných příkladů je sanace oficiálně povolené skládky v Motole, která vyjde městkou část na několik desítek milionů. Avšak do jaké míry byla půda skládkou kontaminovaná, není vůbec zřejmé a skutečně finální účet za rekultivaci takto znehodnoceného místa bude předložen až příštím generacím. Dalším příkladem vzniklé škody na majetku městské části je i vrácení dotace, kterou městská část čerpala z fondů EU, kdy stačilo porušit některou z podmínek poskytovatele dotace a smysl a výhodnost realizace záměru, který byl zprvu hájen tím „vždyť přeci na to dostaneme dotaci“, je fuč. Opět netřeba dlouho hledat – stačí se podívat na městskou částí zřízené a skomírající Informační centrum Praha 5, o.p.s. Je třeba vytvářet a realizovat smysluplné projekty s přidanou hodnotou, a ne projekty, které umožní získat „nějakou“ dotaci.

Výsledek obrázku pro paragraf znak

Příkladů prokazatelných škod by se dalo najít skutečně hodně. Podstatné však je, že náhrady za vzniklé škody nejsou vymáhány po těch, kteří je způsobili. Vedení samospráv nezákonné postupy svých úředníků většinou kryje a netrestá, případně je samo vedení samosprávy tím, kdo by se měl zodpovídat a o způsobu vypořádání škody rozhodnout. Jen stěží si však lze představit, že poškozený, tedy městská část bude sama po sobě vymáhat náhradu za vzniklou škodu, o jejímž způsobení sama svým předchozím jednáním rozhodla, a následně by si za toto chybné rozhodnutí ta samá městská část vyměřila trest. Kromě problému, kdy se oprávněný poškozený personálně překrývá s osobou odpovědnou za škodu, je neprůhledný rozhodovací proces klíčovou překážkou transparentnosti. Tak například taková absence záznamů o jmenovitém hlasování členů kolektivních orgánů, tj. zastupitelstva rady, výborů a komisí, může někdy znamenat velmi mnoho. Informace o tom kdo, jak a pro co hlasoval, jsou pro vyhodnocení odpovědnosti naprosto zásadní. A vracíme se zpět k té transparentnosti. Otevřená radnice je jen taková, která si nechává od svých občanů nahlédnout pod pokličku. Tento přístup aplikovala již nejedna samospráva v ČR, příkladem mohou být města Semily, Mariánské lázně nebo Černošice. A když jsem se zeptal jejich občanů, ale i vedení radnice, zda zprůhlednění fungování úřadu mělo smysl, odvětili mi, že transparentní přístup městu ušetří nemalé peníze a politika vedení města je na mnohem srozumitelnější a vůči občanům vstřícnější úrovni.

Štěpán Rattay