Archiv štítku: Smíchov City

„Smíchov City“ – kulturní infrastruktura

V celém projektu Smíchov – City  není nikde ani zmínka o kulturní infrastruktuře – žádné divadlo, dokonce ani žádný multifunkční kulturní nebo kongresový dům s univerzálními a koncertními sály, příslušným zázemím, zkušebnami a foyery pro galerijní potřeby výtvarného umění, atd. Aby občané a jejich děti získali zdravý občanský vztah ke svému „bydlišti“, musíme jim připravit atraktivní sympatické a funkční prostředí, kde se budou rádi pohybovat a znovu společně sdílet estetické impulzy a emocionální kulturní zážitky, které nemohou nahradit ani ty nejchytřejší telefony, Ipady, notebooky atd.

Toto si dnes dokáže v Evropě  vybojovat prakticky každé město – mnohdy i městečka třeba jen s 10 000 obyvateli. A v Praze 5 s 85 000 obyvateli +  180 000 návštěvníky z dojezdového jihozápadního satelitního segmentu (srovnatelné s  Pardubicemi, Zlínem nebo Českými Budějovicemi!) je pouze jedno velmi komorní divadlo, a to Švandovo divadlo s kapacitou 310 míst. A historický kulturní dům na Smíchově jsme nechali prodat zahraničnímu investorovi.

Podle evropských standardů tedy chybí v Praze 5 cca 800 míst v neexistujících divadlech  – to jsou např. 2 Nové scény ND (2 x 380)  nebo Stavovské divadlo (625) + Rokoko (140). Proč by občané Prahy 5 museli stále jezdit přes Vltavu do Prahy 1 s osmnácti plně funkčními divadly??! Tady je jasně vidět obrovský handicap přežitého “centralizovaného“ metropolitního konceptu… To se nyní Evropa (někde již úspěšně) snaží změnit na „decentralizovanou“ metropolitní zástavbu a infrastrukturu, resp. na plošně rozprostřenou a místně spravovanou regionální kulturu mimo přetížená metropolitní centra.

Prostor bývalého nákladového kolejiště Smíchovského nádraží je posledním atraktivním územím v samém centru Prahy 5 (přibližně čtvrtina newyorského Central parku), kde by mohla mít kultura své důstojné místo integrálně zapojené do velkorysého centrálního náměstí a přitom blízko významných dopravních koridorů. Přesně tak stavěli divadla osvícení starostové, podnikatelé a mecenáši před 150–100 lety a evidentně nezkoumali ekonomickou „výtěžnost“ území a soukromé zájmy… Mysleli jen na blahobyt a prestiž „svého“ města.

Představitelé Magistrátu a Českých drah udělali před 12 lety fatální hrubou chybu, když bez přesných představ a analýz o občanské a dopravní infrastruktuře prodali celé toto území developerovi. Nyní nám k „participaci“ už mnoho nezbývá – je to spíš takové švejkovské blafování. Jestli je ale pan Sekyra skutečně takový filantrop a zodpovědný moderní podnikatel, jak se často prezentuje, nezbývá nám než doufat, že vygumuje pár bloků a uprostřed vzniklého parku postaví futuristický kulturní stánek, vstřícný k přírodě, občanům, městu a respektující „kulturní“ účel užívání a moderní divadelní technologie. Pak to klidně můžeme nazvat „Sekyrovo divadlo“ nebo „Sekyrům kulturní palác“. Zasloužil by si to!

                                                                Ing. Antonín Schneider