DVA ROZDÍLNÉ POHLEDY NA ROZVOJ SÍDLIŠTĚ BARRANDOV

 

Barrandovské sídliště na pražské náhorní plošině se zhruba 20 000 obyvateli patří díky tramvaji, blízkosti Prokopského údolí, těsnému napojení na dálniční síť, ale i relativně blízké dostupnosti centra k těm tzv. „lepším adresám“.

Této skutečnosti jsou si velmi dobře vědomi developeři, kteří zde v blízké budoucnosti opět hodlají stavět, a to na volném území mezi Barrandovským sídlištěm, Holyní a Prokopským údolím.

Pohled na rozvoj Barrandova č. 1

Počáteční novodobý rozvoj barrandovského sídliště nastal na konci devadesátých let minulého století, kdy na západním konci barrandovského sídliště (směrem k obci Holyně) vyrostl nový obytný dům nazvaný Kaskády. Tento dům byl oproti stávající zástavbě revoluční, neboť umístil parkovací stání do suterénu domu, v přízemí byly vybudovány komerční prostory, které si postupně zakoupili místní podnikatelé, aby v domě mohli provozovat své drobné provozovny (pizzerie, realitní kancelář, kadeřnictví, vinotéka, prodejna zdravotních doplňků, prodejna a půjčovna nářadí apod.); všechny byty tohoto domu mají vlastní terasu, sousedé se vzájemně neslyší při vykonávání hygienických potřeb apod. Prostě se jednalo o bytový dům odpovídající standardům moderního bydlení západního charakteru.

O několik let později vedle Kaskád vyrostly další dva nové objekty (nazvané Kaskády II a III, byť svým vzhledem již s kaskádovitým tvarem nemají nic společného), v nichž opět byla parkovací stání umístěna do suterénů, opět zde byly vybudovány komerční prostory, které si postupně místní podnikatelé odkoupili, aby zde mohli provozovat své živnosti a pomohli tak na Barrandově doplnit tolik chybějící občanskou vybavenost (např. plavání pro kojence, veterinární ordinace, zubní ordinace, restaurace, večerka apod.)

Kromě Kaskád vyrostly na Barrandově i další nové domy, které dodržely nový standard, tj. umístily parkovací stání do suterénů, do přízemí umístily komerční prostory, které se postupně opět zaplnily provozovnami drobných živnostníků či supermarketem mezinárodního obchodního řetězce.

Sídliště Barrandov se tak postupně začalo rozrůstat, přičemž s tímto charakterem výstavby byli spokojeni jak stávající obyvatelé Barrandova (kteří se nemuseli obávat toho, že jim noví obyvatelé budou zabírat parkovací místa před domy, a jimž se výrazně zlepšila doposud chatrná občanská vybavenost), tak i noví obyvatelé Kaskád, kteří nabyli dojmu, že se stěhují do plnohodnotné městské čtvrti a nikoliv jen do „přespávacího satelitu“.

Ohledně další výstavby na Barrandově bylo všem nově kupujícím sdělováno, že směrem do Prokopského údolí se nová výstavba bude postupně snižovat, až skončí na úrovni rodinných domků, tj. že bude respektován charakter zdejšího krajinného rázu. Takto je to ostatně také naplánováno v dosud platném územním plánu.

Pohled na rozvoj Barrandova č. 2

Byty v nových domech byly vždy rychle rozprodány, čehož si všimli draví developeři FINEP CZ, a. s. (dále jen FINEP), a EKOSPOL, a. s., a začali se zajímat o možnosti další výstavby na Barrandově. Jenže se jim nelíbilo, že s prodejem komerčních prostorů to nejde tak rychle jako s prodejem bytů. Za doby prvního starostování MUDr. Klímy a po něm Ing. Zeleného na MČ Praha 5 se v kanceláři starosty až podezřele často objevovali zástupci těchto dvou firem. A výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. FINEP v předloňském roce přistavěl na konci sídliště dva čistě obytné domy bez jediného komerčního prostoru a s garážovými stáními umístěnými všem na očích, tj. sice jako pod domem, ale na úrovni přízemí, a schované jen za drátěným plotem, přičemž jejich celkový počet byl výrazně menší než počet bytů v domě. Podobně se představila i společnost EKOSPOL, která koncem loňského roku zahájila stavbu bytového domu „Výhledy Barrandov“ za konečnou zastávkou tramvaje, kde sice budou parkovací stání v suterénu, avšak v domě nebude vytvořen žádný komerční prostor. Navíc, všechny tyto tři domy jsou vyšší, než bylo původně deklarováno. To znamená, že developerské firmy FINEP i EKOSPOL, a to za značné podpory zastupitelů MČ Praha 5, se rozhodly vzdát se pokračování nastoleného moderního trendu bydlení, udělaly neomluvitelný krok zpět a začaly stavět domy se stejnou vybaveností, jakou měly socialistické paneláky, tzn. s parkováním na ulici a kolem domu, kde se dá, bez jakýchkoliv komerčních prostor. Tito developeři, kteří se na svých webech představují jako „české developerské společnosti specializující se na výstavbu rezidenčních projektů v hlavním městě“ pojali rozvoj barrandovského sídliště jako výstavbu pouhé noclehárny, která navíc výškově vůbec nerespektuje existující okolní zástavbu.

Uvedený trend potvrzuje i skutečnost, že na Magistrátu hl. města Prahy (dále jen „MHMP“) leží již několik měsíců žádost společnosti FINEP o změnu platného územního plánu (dále jen „ÚP“). Parametry vymezené současným ÚP mu totiž nestačí. V něm se nyní počítá s výstavbou bytů pro cca 5 000 obyvatel, FINEP však požaduje tuto kapacitu navýšit o 120 % na 11 000 obyvatel! Parkování chce řešit jen formou parkovacích stání kolem domů. Dále požaduje změnu ploch tzv. smíšené výstavby na plochy čistě obytné, nahrazení pevně daných ploch pro veřejnou vybavenost (školská zařízení, služby pro občany, kulturní zařízení apod.) tzv. „plovoucími značkami“. Zavedení plovoucích značek je však jen předstupněm pro jejich pozdější úplné vypuštění. A plochy pro sportoviště navrhuje vyloučit zcela. Dále zamýšlí razantní snížení komerčních ploch.

A co na to naši politici a úředníci? Na MHMP nebyla tato žádost o změnu ÚP naštěstí dosud projednána, a to jen z důvodu aktivit p. Matěje Stropnického (SZ), který si snad jako jediný politik uvědomuje, že je zapotřebí kromě výstavby nových bytů zvláště respektovat moderní parametry bydlení, zasazovat se o rozvoj občanské společnosti a nikoliv jen necitlivě vyždímat zdroje a nezanechat za sebou nic pozitivního.

Na stavebním úřadě MČ Praha 5 dále momentálně leží žádost FINEPu o územní rozhodnutí na výstavbu třech nových čistě bytových domů, tzn. domů opět bez jediné komerční plochy. Ve věci parkovacích stání FINEP již tradičně počítá s menším počtem parkovacích míst, než kolik bude vybudováno bytů, přičemž v suterénu bude umístěna jen malá část z nich. Dále jedna z budov bude o dvě patra vyšší než sousední Kaskády II. A již dnes víme, že po získání tohoto územního rozhodnutí FINEP podá žádost o další územní rozhodnutí na výstavbu dalších několika nových čistě bytových domů, přičemž z kuloárů se k nám doneslo, že jedna z budov má být až 11 pater vysoká!

Proč existují dva zcela odlišné pohledy na novou výstavbu na Barrandově?  A jak tyto dva pohledy vzájemně sladit? Odpovědí snad bude nová územní studie na rozvoj Barrandova, na jejíž vypracování vypsala MČ Praha 5 na podzim loňského roku výběrové řízení. Vítězem se stal ateliér „A69 – architekti“, který v březnu 2016 začal na nové studii pracovat. Jako pozitivní krok vidíme otevřenou komunikaci tohoto ateliéru se všemi zúčastněnými subjekty, občany Barrandova nevyjímaje, a jejich snahu vytvořit ze stávajícího i nového barrandovského sídliště plnohodnotnou městskou část se vším, co k ní patří.

BARRANDOVSKÉ ESKAPÁDY

Dne 8.3.2016 bylo uspořádáno setkání s občany MČ Prahy 5 a zejména obyvateli Barrandova za účasti

společnosti architektů „Atelier A69“, která bude zpracovávat studii na téma budoucího rozvoje sídliště Barrandov. Sídliště Barrandov již dlouho patří k lukrativním částem Prahy 5 a tak se k velké nelibosti tamních obyvatel nezadržitelně rozrůstá do obrovských betonových rozměrů. Developeři  (Finep, Landia + Ekospol) v minulosti nezaváhali ani na okamžik a rychle vykoupili zbývající volné plochy za účelem stavby nových obytných domů. Takže je jasné, že stavět se na Barrandově musí, ať se to občanovi líbí nebo ne.

Za alarmující lze považovat fakt, že developerská společnost FINEP podala koncem roku 2013 žádost o změnu územního plánu týkající se celého tohoto území, které je svou rozlohou srovnatelné s plochou současného Barrandovského sídliště. Požaduje navýšit původní kapacitu s celkovou podlažní plochou 180.000 m2 (tj. cca 7000 obyvatel) více než dvojnásobně tzn. vyšší domy s menšími odstupy mezi sebou, vyšší dopravní zátěž, ohrožení chráněné přírodní památky Prokopské údolí, neochota k vybudování podzemních parkovišť atd. Území vyhrazené v platném územním plánu pro veřejnou vybavenost (školská zařízení, služby pro občany, kulturní zařízení, apod.) jsou nahrazeny tzv. „plovoucími značkami“, což znamená, že již nebudou mít svůj rezervovaný prostor. Zavedení plovoucích značek je jen předstupněm pro jejich pozdější úplné vypuštění. Plochy pro sportoviště požaduje vyloučit zcela, na nějaký park už zřejmě také nezbyde místo.

Je tu ještě jeden zásadní problém, a to nedobudovaná kanalizace! Současná kanalizace kapacitně nedostačuje pro stále rostoucí výstavbu a kanalizační svod v Klukovicích stále čeká na prodloužení do míst nové bytové zástavby. A nutno dodat, že čeká již pěkně dlouho. Dle sdělení pana místostarosty Mgr. Budína ještě dlouho čekat bude, neboť celá záležitost je již několik let stále „v řešení“.

Stejný problém je v lokalitě mezi ulicemi Štěpařská, Kurandové a Borského. Tato plocha byla a je určena pro veřejnou vybavenost. Poté, co se společnosti Bouwfonds nepodařilo změnit plán zástavby, přeprodala pozemky společnosti Landia. Ta plánuje zacpat tento pozemek několika budovami, které mají být až 9-ti patrové. Tím dojde ke zhoršení podmínek pro bydlení v okolí.

Městská část P-5 nyní připravuje novou urbanistickou studii dalšího rozvoje v této oblasti, která by se měla stát součástí Metropolitního plánu hl.m. Prahy. Ovšem jak jsme se dozvěděli na této besedě, Metropolitní plán by měl být hotov až v roce 2020 a s takovou rychlostí nás jistě developerské firmy předstihnou…

Nám, obyčejným občanům, nezbyde zase nic jiného, než neúnavně bojovat alespoň za kousek zeleně pro naše děti. Tímto bychom chtěli poděkovat všem členům Spolku „Za lepší Barrandov“, kteří se v této kauze již dlouhodobě angažují. Jejich dotazník „Barrandov není OFF“ jasně ukázal, že potřeby i přání tamních obyvatel jsou v rozporu s návrhy developerů. Tyto výsledky budou prezentovat na svých webových stránkách a předají je také společnosti Atelier A69. Jsme zvědavi, jak se tato fakta podaří zapracovat do výsledné studie.

Na závěr bychom chtěli požádat všechna Občanská sdružení a spoluobčany, aby se aktivně zapojili do „hlídání“ akcí developerů, kteří chtějí změnit přijatelné místo k bydlení v betonovou džungli.

Eva Zamouřilová, Jiří Krátký

Central Group proti občanům

Stavební firma Central Group stále trvá na výstavbě obytných domů v prostoru mezi ulicemi Mikšovského a Peroutkovou. Záměr má název Viladomy Na Farkáně.

Místní občané se bouří. Vadí jim především nadměrná velikost obytných domů a jejich přílišná blízkost k stávajícím domům. Hranice staveniště mají probíhat pouze 3 m od oken domů.

V minulém volebním období se občanů zastalo zastupitelstvo, které v dubnu 2013 přijalo usnesení, že: „…Výstavba nezohledňuje zájmy občanů této lokality.“ Central Group však na výstavbě trvá a v nejbližší době chce zahájit výstavbu prvních dvou domů. Sdružení pro ochranu příznivých životních podmínek od Bulovky po Šalamounku v Praze 5, které pod vedením Ing. Jana Formánka proti výstavbě vznáší dlouhodobě námitky, propadá pesimismu. Vypadá to, že Rada městské části se tentokráte občanů nezastane a naopak půjde agresivnímu developerovi na ruku. I Strana zelených, která má v Radě tři své zástupce včetně 1. místostarosty Lukáše Budína, se chová úplně jinak, než slibovala ve volební kampani.
Najdou místní občané někde zastání?

Jiří Vejmelka

Podvod zelené zastupitelky

Zastupitelka  za stranu zelených Erika Uchytilová, manželka 1. zástupce starosty Lukáše Budína, v pondělí 14.12.2015 rezignovala na svůj mandát zastupitelky. Na kandidátní listině strany zelených do komunálních voleb použila titul inženýr a i jinde uváděla, že vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Po výzvě z redakce  Parlamentních listů, aby doložila své vzdělání, nejprve sdělila: „Obvinění, že moje vzdělání není dostatečné, vnímám jako další díl nekonečného seriálu zostuzování ze strany lobbistických skupin a politické opozice, která se v minulosti nejprve snažila diskreditovat mého manžela prostřednictvím nesmyslných trestních oznámení, a nyní – kdy v případě mého manžela u orgánů činných v trestním řízení tvrdě narazili – útočí na něho přes mne. Je zjevné, že tito lidé proto, aby získali politickou moc, udělají cokoliv a neštítí se jakýchkoliv lží. Zdůrazňuji proto, že se těmto tlakům nepodvolím a i nadále budu bezezbytku hájit a prosazovat program, díky němuž jsem získala od občanů mandát.“  To se odehrálo ve čtvrtek 10.12.2015. V pondělí však bylo všechno jinak. Z dostupných informací není jasné, zda Erika Uchytilová rezignovala i na své funkce ve výborech a komisích. Na webových stránkách MČ Praha 5 je stále vedena jako předsedkyně komise bytové, místopředsedkyně finančního výboru, místopředsedkyně komise pro sport a volný čas, členka volebního výboru, členka výboru majetku a investic, předsedkyně komise obchodních aktivit a EU fondy a  členka komise pro zahraniční vztahy a památkovou péči (samozřejmě je všude uvedena jako Ing). V případě, že na tyto své funkce nerezignovala, je třeba, aby ji zastupitelstvo a rada ze všech funkcí urychleně odvolaly. Ani v tak nechvalně proslulé městské části jako je Praha 5 by takový podvod neměl být tolerován.

Očekáváme, že následovat bude i rezignace lídra Strany zelených v Praze 5 Lukáš Budína, který je 1. zástupcem starosty. Ten buď podvody své manželky kryl, anebo musí být hlupák. Ani v jednom případě by však neměl mít místo ve vedení Prahy 5.

Jiří Vejmelka