Archiv rubriky: Historie Prahy 5

Smíchov městem? Mnohem dříve okresem!

V lednu tohoto roku jsme se z radničního webového portálu dozvěděli, že pátá městská část připravuje na únor soubor akcí pod souhrnným názvem Dny Prahy 5. „Termín vychází z data 22. února 1903, kdy byl Smíchov povýšen na město“, uvádí se v prohlášení. Ano, v povědomí veřejnosti je Praha 5 skutečně spojena zejména se Smíchovem a ten pak se třemi klíčovými daty. Kromě výše zmíněného je to ještě 15. leden 1838, kdy poslední korunovaný český král Ferdinand, řečený Dobrotivý, povýšil obec na pražské předměstí, a 1. leden 1922, kdy se ze Smíchova stala šestnáctá pražská čtvrť. Asi málokdo si tedy při vyřčení tohoto místního pojmenování představí něco jiného než onen protáhlý pás území s několika výběžky, táhnoucí se od Zlíchova podél Vltavy až k Malé Straně, ohraničený na západní straně katastry Radlic a Košíř. A přesto: v druhé polovině 19. a prvních desetiletích 20. století byl Smíchov synonymem také pro mnohem větší územní celky, a to okresy. Ne, nejde o omyl; záměrně zde hovoříme v množném čísle. Jednalo se totiž o okresy, lišící se jak rozlohou, tak svým začleněním v systému dvojkolejné veřejné správy. Historicko-geografický vývoj prvního z nich, okresu „politického“, si nastíníme dnes.

V polovině 19. století v souvislosti s konstituováním občanské společnosti došlo k zásadní změně také na poli územní správy. Dosavadní patrimoniální úřady a magistráty nahradily na nejnižším stupni státní správy tzv. politické okresy, jejichž úřady nesly název okresní hejtmanství. A tak podle nařízení místodržícího z 29. prosince 1849 vznikl 1. února 1850 také politický okres Smíchov. Jako takový byl součástí Pražského kraje, a to až do zrušení krajské organizace v roce 1862. Pohled na mapu, převzatou z 24. svazku Historického atlasu měst České republiky, věnovaného právě Smíchovu, přitom dává jasně tušit, že se nejednalo o žádného drobečka. Smichovsko2a_orez

Vždyť byl zpočátku tvořen čtyřmi soudními okresy: Smíchov, Zbraslav, Unhošť a Beroun. Sahal tedy od Holubice na severu až po Slapy na jihu, od Družce a Černína na západě až po Bubeneč a Modřany na východě.Zahrnoval, s výjimkou historických pražských měst Hradčan a Malé Strany, celý levý vltavský břeh a částečně zasahoval i na břeh pravý. Éra největšího územního rozsahu však neměla mít dlouhého trvání. Už v roce 1853 bylo rozhodnuto, že dojde ke sjednocení politické a soudní správy. S platností od 1. ledna 1855 vznikly tzv. smíšené okresy, které svými obvody kopírovaly dosavadní okresy soudní. Smíchovský okres měl v této podobě rozlohu pouhých 4,2 čtverečních rakouských mil, tj. cca 243 km2, a sousedil na jihu s okresem berounským a zbraslavským, na západě s unhošťským, na severu se slánským a velvarským, na východě pak s karlínským a Prahou (později se na stejném území vytvořil také smíchovský zastupitelský, tj. samosprávný okres, o kterém bude řeč příště). V polovině šedesátých let se už ale připravovala další správní reforma, jejímž výsledkem bylo opětovné oddělení správy soudní od politické. Podle původního vládního návrhu mělo dojít k vytvoření okresních hejtmanství Praha, do něhož by spadaly soudní okresy Smíchov a Karlín, a Zbraslav, sestávající z okresů Zbraslav a Jílové. Nařízení ministra vnitra, které uvádělo v platnost říšský zákon z května 1868, dalo však nakonec znovu vzniknout politickému okresu Smíchov, byť ne v původních hranicích. Do obvodu smíchovského okresního hejtmanství (úřadovat se začalo k 31. srpnu 1868) již nespadal soudní okres Beroun, který byl nově přičleněn pod okresní hejtmanství Hořovice. Ke strukturální změně politického okresu Smíchov došlo 1. května 1878, kdy oddělením části okresu Unhošť vznikl nový soudní a zastupitelský okres Kladno. Následně v první polovině osmdesátých let 19. stol. prošel obvod smíchovského politického okresu dvěma kosmetickými úpravami. Jednalo se o změny hranic mezi Smíchovem a Prahou – v roce 1881 v důsledku stavby mostu Františka Palackého, o čtyři léta později pak v oblasti kolem Újezdské brány. Výraznější změnu přinesl až 1. leden 1887, kdy byla z obvodu hejtmanství ve Slaném vyloučena obec Libšice (dnes Libčice nad Vltavou), která se tak stala součástí okresu Smíchov. Naopak několikanásobně větší úbytek území je spojen se vznikem okresního hejtmanství v Kladně. To bylo utvořeno 1. října 1893 oddělením soudních okresů Kladno a Slaný. 1. ledna 1896 byla z obvodu okresního soudu na Zbraslavi vyloučena a k dobříšskému soudnímu okresu připojena obec Kytín, sestávající z katastrálních území Kytín a Lhotka. Jmenované celky tím zároveň „přešly“ do politického okresu Příbram. Zatímco ve stejném roce získala „obec města Smíchova“ od Nového Města pražského čtyři pozemky, o něco později, v roce 1900, naopak o tři části pozemkových parcel ve prospěch Prahy přišla. Nejradikálnější řez do obvodu okresu však přinesla až první československá republika a s ní vznik tzv. Velké Prahy. Zákon z 6. února 1920 vstoupil sice v platnost až k 1. lednu 1922, ale pro smíchovskou okresní správu politickou (přejmenované okresní hejtmanství) znamenal ztrátu mnoha obcí: Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy (s osadami Klukovice a Zlíchov), Jinonice (s osadou Butovice), Košíře, Dolní Liboc (s osadou Horní Liboc), Motol, Radlice, Sedlec, Smíchov, Střešovice, Veleslavín a Vokovice. Navíc z obce Velká Chuchle byla ku Praze připojena osada Malá Chuchle a z pravobřežní „enklávy“ zbraslavského okresu došlo k vyloučení části obce Modřan, zvané Zátiší. Nařízením vlády byla sice 1. ledna 1922 k politickému okresu Smíchov připojena obec Kunratice, nacházející se dosud v politickém okresu Královské Vinohrady, ale to byla velmi slabá kompenzace za utrpěné ztráty. Osud „velkého“ smíchovského okresu se pomalu chýlil ke konci. Smrtelnou ránu mu zasadilo vládní nařízení č. 222/1926 Sb., které k 1. červnu 1927 sloučilo dosavadní okresy Smíchov a Karlín do nového celku pod názvem Praha-venkov.

Jiří Boubín

Mapa, jíž je autor článku spoluautorem, převzata z: Historický atlas měst České republiky, svazek č. 24 – Praha-Smíchov: mapový list č. 43, Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., Praha 2013.