Archiv rubriky: Smíchov City

Popisuje stav projektu Smíchov CITY

V Praze 5 zahušťování, jinde parky

V deníku Metro ze dne 25.4.2018 v článku „Praha 9 koupila další pozemky k parku Přátelství“ jsme se mohli dočíst, že v pondělí 22.dubna 2018 místostarosta Tomáš Portlík převzal od společnosti OC9 pozemky mezi Jiřetínskou a Lovosickou ulicí o rozloze 2,36 hektaru za 175 milionů korun, přičemž Hlavní město Praze 9 na pozemky přispěje 70 miliony korun. Radnice o získání pozemků usilovala 9 let a to proto, aby rozšířením parku zabránila dalšímu zahušťování zástavby a ubývání zeleně v této lokalitě. „Získané pozemky spojíme se sousedním parkem Přátelství a vytvoříme zde neměnnou průchodnou zelenou oázu,“ uvedl místostarosta Prahy 9 Portlík. O podobě parkových úprav budou rozhodovat lidé, přičemž architektinické návrhy budou navazovat na vize architekta Otakara Kuči, který je autorem podoby proseckého parku. Konec článku.
U nás na Smíchově se bude naopak „zahušťovat“. Jen pár metrů od přeplněného Anděla, Na Knížecí počínaje, má vzniknout nová čtvrť City Smíchov pro více než 12 000 lidí. Tato čtvrť (jedná se vlastně o malé město) bude obsahovat převážně kancelářské budovy pro 9000  zaměstnanců a byty pro 3300 nových obyvatel Smíchova. Občané Smíchova byli v podstatě postaveni před hotovou věc a až na drobné „kosmetické úpravy“ neměli šanci do projektu podnikatele Sekyry zasahovat. Kritizovali především zahuštěnost zástavby, výšky budov a nedostatek zeleně. V rámci „participace“ však měli možnost s daným projektem nové čtvrti City Smíchov pouze souhlasit.

Dana Michálková

„Smíchov City“ – kulturní infrastruktura

V celém projektu Smíchov – City  není nikde ani zmínka o kulturní infrastruktuře – žádné divadlo, dokonce ani žádný multifunkční kulturní nebo kongresový dům s univerzálními a koncertními sály, příslušným zázemím, zkušebnami a foyery pro galerijní potřeby výtvarného umění, atd. Aby občané a jejich děti získali zdravý občanský vztah ke svému „bydlišti“, musíme jim připravit atraktivní sympatické a funkční prostředí, kde se budou rádi pohybovat a znovu společně sdílet estetické impulzy a emocionální kulturní zážitky, které nemohou nahradit ani ty nejchytřejší telefony, Ipady, notebooky atd.

Toto si dnes dokáže v Evropě  vybojovat prakticky každé město – mnohdy i městečka třeba jen s 10 000 obyvateli. A v Praze 5 s 85 000 obyvateli +  180 000 návštěvníky z dojezdového jihozápadního satelitního segmentu (srovnatelné s  Pardubicemi, Zlínem nebo Českými Budějovicemi!) je pouze jedno velmi komorní divadlo, a to Švandovo divadlo s kapacitou 310 míst. A historický kulturní dům na Smíchově jsme nechali prodat zahraničnímu investorovi.

Podle evropských standardů tedy chybí v Praze 5 cca 800 míst v neexistujících divadlech  – to jsou např. 2 Nové scény ND (2 x 380)  nebo Stavovské divadlo (625) + Rokoko (140). Proč by občané Prahy 5 museli stále jezdit přes Vltavu do Prahy 1 s osmnácti plně funkčními divadly??! Tady je jasně vidět obrovský handicap přežitého “centralizovaného“ metropolitního konceptu… To se nyní Evropa (někde již úspěšně) snaží změnit na „decentralizovanou“ metropolitní zástavbu a infrastrukturu, resp. na plošně rozprostřenou a místně spravovanou regionální kulturu mimo přetížená metropolitní centra.

Prostor bývalého nákladového kolejiště Smíchovského nádraží je posledním atraktivním územím v samém centru Prahy 5 (přibližně čtvrtina newyorského Central parku), kde by mohla mít kultura své důstojné místo integrálně zapojené do velkorysého centrálního náměstí a přitom blízko významných dopravních koridorů. Přesně tak stavěli divadla osvícení starostové, podnikatelé a mecenáši před 150–100 lety a evidentně nezkoumali ekonomickou „výtěžnost“ území a soukromé zájmy… Mysleli jen na blahobyt a prestiž „svého“ města.

Představitelé Magistrátu a Českých drah udělali před 12 lety fatální hrubou chybu, když bez přesných představ a analýz o občanské a dopravní infrastruktuře prodali celé toto území developerovi. Nyní nám k „participaci“ už mnoho nezbývá – je to spíš takové švejkovské blafování. Jestli je ale pan Sekyra skutečně takový filantrop a zodpovědný moderní podnikatel, jak se často prezentuje, nezbývá nám než doufat, že vygumuje pár bloků a uprostřed vzniklého parku postaví futuristický kulturní stánek, vstřícný k přírodě, občanům, městu a respektující „kulturní“ účel užívání a moderní divadelní technologie. Pak to klidně můžeme nazvat „Sekyrovo divadlo“ nebo „Sekyrům kulturní palác“. Zasloužil by si to!

                                                                Ing. Antonín Schneider

 

Bude na Smíchově budova filharmonie?

„Ausgerechnet“ v máji nám to z politiky nelibě voní. Příroda na alergiky nasadila břízu, ale konečně voní i bezy a jaro si brát nedáme. V pražských klubech a hospodách se muzicíruje jako málokde v Evropě. Ne pro turisty, ale pro radost. Praha je fantastický a živý dvorek evropské kultury.

Jinak je to s vážnou hudbou. Nemusím opakovat, že Rudolfinum nemá kapacitu, krásný Obecní dům zase koncertní kvalitu a kapacitou nestačí na finanční krytí části honoráře špičkových těles.

Začal i hudební festival Pražské jaro 2017 a Daniel Barenboim s Wiener Filharmoniker musel 12. 5. na Kampě zariskovat májový deštík s pláštěnkou či deštníky.

Pro špičkové orchestry, jako je Vídeňská filharmonie, nemá Praha kvalitní koncertní sál, i když Kampa je, jak víme, samotný „střed světa“.  Mnohé orchestry z nejvyšších příček pomyslného světového žebříčku Kampu nedocení a na Pražské jaro nikdy nepřijedou, dokud Praha budovu filharmonie nepostaví. Jenže kam s takovou budovou pro Českou filharmonii, a nejen pro ni?

Budeme tedy dělat, že je to nejen v pořádku a dokonce trendy, neboť konečně i v Mnichově na dobře ohraničeném Karlsplatzu zmoklo mnoho koncertů. Mnichov není dokonce spokojen s akustikou Filharmonického sálu na Gasteigu a přestavuje ho. Berlín má  Scharounovu  moderní dnes již trochu kapesní filharmonii s bájnou akustikou, ale chce stavět větší palác. Příkladů, jak dát stavbou koncertní haly městu kulturní top-rating, je ve světě nespočet. V Londýně je koncertní umění v „royal kategorii“: stojí tu Royal Albert Hall a Queen Elisabeth Hall z dávných šťastných dob bohatých veřejných investic.

Už dlouho se mluví o důvodech, proč by měla v Praze stát budova filharmonie a mlčí o důvodech, proč stát nemůže a nejspíše nikdy nebude. Místa, kde by se postavit mohla, jsou v plánu Prahy rozparcelována do dnes architekty opět objevených kompaktních stavebních bloků, ne ale už bloků tradičního města, ale „office parků“ a „residencí“.

Místa, kde by z hnědých polí tzv. brownfieldů mohla vzniknout předpolí výjimečných kulturních staveb, jsou dávno rozdána a při svátosti soukromého podnikání málem nedotknutelná.

Z míst dobře dostupných metrem je poslední jen Smíchovské nádraží, a méně vhodné Nádraží Holešovice. Obě lokality jsou zatím nepravomocně rozplánované do uličních čar civilní zástavby. Na řešení dopravy v rondelu na Vítězném náměstí se chystá mezinárodní soutěž, o kompaktní zástavbě kolem náměstí je ale již rozhodnuto předem. Při hledání místa pro kulturní stavbu je tu obava, že manévry politiků plus ambice architektů se nezastaví ani před ikonami Prahy jako je Kampa nebo Letenská pláň. Za takovou škodu by ale nestála žádná stavba.

Smíchovem právě prošli přespolní tazatelé ankety „Jak by měl nový Smíchov vypadat …“.

S mapkou velkou jako dlaň měli připraveno na 120 otázek typu: „Chcete místa pro setkání občanů, kadeřnictví, květinářství, lavičky, jaký park si přejete, chcete bulvár „takový nebo makový“? Tento druh průzkumu je už jen doplňkem pražské koncepční malosti a developerské služby.

Bylo by přesnější neříkat bulvár běžné ulici se stromy, ale navrhnout na Smíchově opravdový široký bulvár, který povede k moderní budově filharmonie.

Čteme tolik stížností v mediích, že Praze chybí světová architektura. V západním světě jsou to především stavby po kulturu, a u nás to mají být snad otáčivé mrakodrapy?

Ještě není pozdě, plány lze měnit, dokud nejsou betonovou realitou. Je věru načase udělat z krásné Prahy významnou evropskou kulturní metropoli.

Jiří Gebert

Výbor územního rozvoje 2.5.

Výbor územního rozvoje 2.5.

Pozitivní zpráva je, že už potřetí nebyla z jednání vyloučena veřejnost, bohužel s argumentem paní předsedkyně „že tam skoro žádná není, tak nemá smysl o tom hlasovat…“

Opět byl představen projekt monobloku který má vyrůst na pozemku ČSAD Na Knížecí na místě současného parkoviště. Architektonický svost typu 60 let minulého století… Členové výboru bohužel nenašli odvahu jakkoli se proti tomuto výtvoru postavit.

Vyhodnocení ankety

  • Zveřejňujeme vyhodnocení ankety z besedy Smíchov City na pranýři.
    Přítomného zástupce investora jsme oslovili emailem a nabídli mu prezentaci jeho projektu na radnici Prahy 5, bohužel do dnešního dne nijak nereagoval.

    Setkání občanů – 28. 4. 2016 – projekt Smíchov City – vyplněno 52 anketních lístků

    1. Souhlasíte s představeným návrhem zástavby vymezeného území, tedy s projektem Smíchov City (Sekyra Group, a. s.)?
    Souhlasím Nesouhlasím Souhlasím s výhradou Nemám názor Nevyplněno
    2 (3,8 %) 38 (73,1 %) 7 (13,5 %) 0 5 (9,6 %)

    7x výhrada, ale pouze 4x specifikována:

    • hodně zeleně a volná zástavba
    • chtěl bych podrobnější prezentaci
    • příliš masivní zástavba
    • přidat zeleň a rozšířit ulice

    5x nevyplněno, z toho 2x s poznámkou:

    • Představení projektu bylo nedostatečné a neadresné. Bohužel!
    • Toto nebylo představení projektu, jen náhodné plácání údajů, např. 28 m je špatně (ale bez vysvětlení) s tím, že 35 m je super (???). Návrh je špatně, protože bloky jsou špatně, ale Dejvice jsou super (???) Kritika dopravy bez zohlednění vztahů a potřeb mimo řešené území

     

    1. Na vymezeném území bych dal/a přednost (možná i kombinace dvou variant):

    1x nebyla nezvolena žádná varianta (respondent nevyplnil ani otázku č. 1, pouze požádal o zasílání

                                                                         informací, o akci se dozvěděl e-mailem)

    varianta 1. 2. 3. 4. 5. Kombinace 2 variant
     

     

    popis

    velký park s vodním prvkem + veřejně prospěšné stavby velké náměstí s rozvolněnou zástavbou s max. 4 NP uliční zástavba s bulvárem + stromořadí bloková zástavba s prostor. dvory se zelení Jiný návrh 1. / 2. 1. / 3. 1. / 5. 2. / 3.
    četnost 15 1 3 1 7 9 3 5 7
    %

    (100 % = 51)

    29,40 1,96 5,88 1,96 13,72 17,66 5,88 9,80 13,73

    V kolonce „jiný návrh“ bylo uvedeno:   –      nádraží

    • pečovatelský dům
    • tak, jak je to v návrhu projektu
    • dle soutěžního návrhu D3A
    • volnější výstavba, parky, nižší budovy
    • projekt musí obsahovat seniorské zařízení a bydlení, další služby, ekologické stavby atd. (viz Malmö Švédsko

    Zvolená kombinace 1. / 5. (velký park + jiný návrh) byla doplněna o tyto požadavky:

    • nádraží
    • zajištění prostoru pro všechny druhy dopravy (metro, vlak, bus) + sdílení aut a kol,
    • „jsem proti zahušťování města“

    Zvolená kombinace 2. / 3. (velké náměstí + uliční zástavba) byla doplněna o tyto požadavky:

    • rozšíření Radlické a vybudování cyklostezky
    • včetně obchodů a nové tramvajové trati – přesun z Radlické při napojení železnice směr Cibulka
    K zamyšlení:

    60,80 % respondentů by na uvedeném území dalo přednost velkému parku s velkým náměstím, eventuálně s uliční zástavbou, ale opět s velkým parkem.

    Varianta „velký park s vodním prvkem s veřejně prospěšnými stavbami“ dostala nejvyšší počet hlasů, tedy téměř 30 %.

    „Bloková zástavba s prostornými dvory“ byla z počtu 51 respondentů označena jen 1x, a to ještě samostatně; tento typ zástavby nebyl uveden ani v kombinaci s něčím jiným, např. s náměstím nebo parkem!

    1. Požadujete, aby obyvatelé byli včas informováni o budoucích projektech v oblasti, kde žijí a mohli se tak aktivně podílet na rozvoji tohoto území?
    Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Je mi to jedno Nevyplněno
    49 (94,3 %) 1 (1,9 %) 0 0 1 (1,9 %) 1 (1,9 %)