Archiv rubriky: Barrandov

Setkání s občany Barrandova

ČESKÁ PIRÁTSKÁ STRANA
a SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH OBČANŮ
PRAHY 5
Vás zve na přátelské setkání občanů
Barrandova a okolí. Přijďte s námi probrat
problémy vašeho bydliště. Zajímá nás, co se
ve vaší čtvrti děje. Rádi si Vás vyslechneme.
KDY: čtvrtek 21. 6. 2018 od 18:00
KDE: Cik cak restaurant, Voskovcova 30, Praha 5
Těšíme se na Vás!
„SPOLEČNĚ PRO LEPŠÍ PRAHU 5“
Piráti, Sdružení nezávislých občanů Prahy 5
(SNOP 5) a zástupci místních spolků spojili své
síly. Známe potřeby obyvatel Prahy 5 a hájíme
vaše zájmy:
• Přineseme férovou radnici, uživatelsky
příjemnou pro všechny
• Prosadíme ohleduplný rozvoj městské
části bez nadměrného zahušťování
výstavby a rušení zeleně
• Vyřešíme místní problémy dopravy v
zájmu našich občanů
• Zkvalitníme sociální služby pro seniory
• Zajistíme dostatek míst ve školkách
a školách a podpoříme jejich kvalitu

 

Kde je zakopán pes aneb „Jak to bude s výstavbou v Barrandovské ulici?“

Na úvod je třeba sdělit, že Sdružení nezávislých občanů Prahy 5 (dále jen „SNOP5“), které obvykle tak 2-3x do roka vydává své noviny, poskytuje v těchto novinách prostor i spolkům, které podobné tiskoviny z různých důvodů nevydávají, avšak mají zájem někde své názory publikovat a také upozornit na kauzy, které tou kterou oblastí zrovna hýbou. SNOP5 ve svém občasníku zveřejňuje pouze články, které jsou řádně autorizovány a podepsány a v žádném případě nenese za jejich obsah jakoukoliv odpovědnost, i když někdy nemusí s názory autorů z jiných spolků souhlasit.

Na 10. zasedání Výboru územního rozvoje (dále jen „VUR“) dne 16. 05. 2017 byl SNOP5 osočen, že zveřejňuje články, jejichž obsah není pravdivý a že tyto články dehonestují zastupitele radnice Prahy – konkrétně se jednalo o článek Ing. Milana Kryla (Spolek na ochranu Barrandova) „Podvod znehodnotí sousední domy v Barrandovské“.

Je s podivem, že téměř vzápětí radnice Prahy 5 na svém webu a v červnové Pětce tuto kauzu vysvětluje jako „nevysvětlitelnou administrativní chybu v podkladech výboru, kdy číslo parcelní bylo v žádosti majitelů původně zapsáno „p. č.“ a chybou při přípravě dokumentů bylo zaměněno za „č. p.“ – tedy za číslo popisné, a jako parcelní číslo pozemku se pak objevilo neexistující číslo 1832…“. Radnice dále uvádí, že: „Jde o pochybení bez jakéhokoli špatného úmyslu a za toto pochybení se radnice omlouvá.“.

Není divu, že občané, kteří se spoléhali, že informace zveřejněné ve schváleném materiálu Rady MČ Praha 5 (usnesení 14/396/2017) jsou pravdivé, se zalekli a začali pátrat, ale bohužel bez správných podkladů od radnice Prahy 5. Není přece povinností občana, aby pátral na vlastní pěst, když je jako soukromá osoba téměř bez šance získat opravdu relevantní informace. Nebo má a priori považovat publikované informace za chybné? Kdyby součástí důvodové zprávy byl obrázek vizualizace, který dala radnice na facebook, bylo by to všem jasné. Díky tomuto „pochybení bez jakéhokoli špatného úmyslu“ byla 17. května 2017 přijata revokace původního usnesení 14/396/2017. V ní je uvedeno správné parcelní číslo pozemku a důvodová zpráva o záměru rodinného domu je doplněna o podrobnější údaje a vizualizaci.“ (viz Pětka 06/2017, str. 31).

Kde je tedy zakopán onen pověstný pes? Na to si můžeme odpovědět zase jen otázkami:

Proč nebyla až dosud v programech VUR uváděna parcelní čísla pozemků, na nichž je záměr nějaké stavby? Nutno říci, že počínaje 11. zasedáním VUR toto bylo napraveno a nezbývá než doufat, že tomu tak bude i nadále.

(Pozn.: na program 10. zasedání byla parcelní čísla doplněna až po tomto zasedání, zrovna tak byla až ex post doplněna specifikace bodu Různé: Usnesení RMČ č. 14/396/2017 ze dne 29. 3. 2017)

Proč nejsou u jednotlivých bodů, které mají být na VUR projednávány, uváděny bližší informace o stavebních záměrech, jeho popis, vizualizace apod.? V dnešní elektronické době to je snadno proveditelné a zamezilo by se tím spekulacím typu: „No, to jsme zvědavi, co tam zase chystají stavět.“

Proč je při každém zasedání VUR na programu zasedání hlasován bod (obvykle č. 4) s názvem „Rozhodnutí o neveřejné části jednání výboru“?

Občané přece mají mít možnost kontroly, jak ten který zastupitel, kterého oni volili, se k danému bodu vyjádřil a jak hlasoval. Je snad občan nějaká méněcenná bytost, která toto vědět nemá? Odpověď je nasnadě: občan, který je vyzván, aby opustil jednací místnost, když je na závěr diskuze k jednotlivým bodům, se cítí ponížen, příště nepřijde a radnice si pak třeba může říci, že občané, když nechodí na zasedání, o informace vlastně ani zájem nemají…

A tak bychom mohli pokračovat. Nezbývá než doufat a věřit, že radnice Prahy 5 se bude chovat tak, jak veřejně proklamuje, tedy že: „… může slíbit, že bude pečlivěji vypisovat parcelní čísla pozemků u záměrů a v důvodových zprávách více rozepisovat, jak záměr vypadá, aby nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním.“.

Je vlastně dobře, že tento článek byl zveřejněn, i když chyby v něm nebyly záměrné a tedy snad i omluvitelné. Alespoň zde v tomto případě se rozhoupaly stojaté „informační“ vody.

A zároveň se ptáme: Proč radnice mlčí v kauze „výstavba Pod Ateliéry“?

                                          Jitka Sigmundová

Podvod znehodnotí sousední domy v Barrandovské

„Rodinný dům“ tvoří dva bloky, každý se šesti nadzemními podlažími a v nich je 20 bytů.
„Revitalizace zahrady“ je její 100% zastavění od okraje pozemku k druhému okraji bez ponechání kousku zeleně.
„Kvalitní architektonický návrh, který koresponduje s původní rezidenční zástavbou památkové čtvrti“  je projekt domu o šesti nadzemních podlažích až u chodníku, který hrubě poruší tzv. uliční čáru (podle které všechny rodinné domy v ulici bez výjimky stojí hluboko v zahradě, aby mezi chodníkem a domem byl prostor pro nízkou i vysokou zeleň).
„Zástavbou viladomů“ (viladomem je zde myšlen dům o 20ti bytech) je ulice, ve které stojí pouze rodinné domy, nejčastěji obývané pouze jednou rodinou.
To není nejapný pokus o humor – na radnici je to míněno vážně. Tyto nové definice nepřímo jednohlasně odsouhlasila Rada MČ Praha 5 na svém zasedání dne 29. 03. 2017 jako řádné usnesení číslo 14/396/2017 schvalující nový projekt v Barrandovské ulici (vybraná slovní spojení jsou citována ze zápisu usnesení a přílohy).
A není to poprvé. V objemově podobném projektu v ulici Pod Ateliéry stavební úřad MČ Praha 5 tvrdil, že „Zachování měřítka stavby“ znamená zastavění 5,5x větší plochy a 3x větší výšky. Čáře v územním plánu, označující nezastavitelnou plochu lesa, pak prý nic nebrání procházet napříč stavbou bytového domu. A to ani v případě, kdy lesní zákon požaduje 50m odstup staveb od lesa a kdy je les součástí ochranného pásma národní přírodní památky.
A aby toho nebylo málo, to vše platí pro oblast zákonem chráněnou jako památková zóna! Městskou památkovou zónu Barrandov tvoří 3 jednosměrné ulice, 3 slepé uličky a část poměrně malé rozlohy památkové zóny se prolíná s Národní přírodní památkou Barrandovské skály. Území je plné zahrad a rodinných domů stavěných od konce dvacátých let dvacátého století pro tehdejší vyšší společenské vrstvy podle projektu Maxe Urbana, který myšlenku Ing.Václava Havla rozvinul.
Čtvrť přežila válku a komunistický režim i bez památkové ochrany. Od devadesátých let je charakter území plošně památkově chráněn, přesto ji „demokracie“ MČ Praha 5 již brzy spolehlivě zničí.

Matoucí znění usnesení rady MČ P5 a skryté údaje
Problém se již netýká jen projektu Barrandovská zahrada v ulici Pod Ateliéry, kde
rozhodnutí stavebního úřadu musel zrušit až soud, ale nově je ono citované usnesení směřováno k záměru výstavby v Barrandovské ulici. Aby se sousedé z veřejné desky nic nedozvěděli, má zveřejněné usnesení jen jednu větu (s odkazem na přílohu) a v té jedné větě je ještě matoucí chyba v psaní. Budete-li hledat podle názvu usnesení ´Rodinný dům č. p. 832 Barrandov´, zjistíte, že jde o jeden vstup do 6 blokového paneláku v Gabinově ulici na sídlišti. Budete-li dále hledat místo budoucí stavby podle uvedeného čísla pozemku, dostanete se na jiný pozemek v sídlišti, vzdálený vzdušnou čarou 2 km. Chcete-li opravdu zjistit, o čem se jednalo, nesmíte se nechat odradit tvrzením, že dům, který se teprve bude stavět na zelené ploše, již má přiděleno č.p., což lze přidělit až po kolaudaci. A nesmí Vás odradit ani nedohledatelné spojení č.p. s Barrandovem, jenž žádná č.p. mít nemůže, protože ta jsou vedena pro katastrální území Hlubočepy. Usnesení městské rady má jen jednu jednoduchou větu, žádné souvětí, a přesto obsahuje čtyři zásadní věcné chyby. Nemluvím o gramatice.
Když má MČ nebo úřad MČ Praha 5 máslo na hlavě, používá osvědčený trik. Zápisy usnesení rady, zastupitelstva, výborů a komisí i rozhodnutí jednotlivých odborů úřadu podle zákona povinně vyvěšené na veřejné úřední desce jsou velmi strohé, neurčité a nekonkrétní. Téměř vždy je velmi strohé usnesení odkázáno na přílohu, která zůstává nezveřejněna. Občan/volič se tak nic nedozví. V případě odboru dopravy a stavebního úřadu se téměř vždy v rozhodnutí uvádí, že se vydává souhlas, cituji: „dle přílohy, která je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí“, konec citátu.
Máme za to, že všechna usnesení a rozhodnutí, která byla zveřejněna bez své nedílné součásti, nesplnila zákonnou podmínku zveřejnění a mohou být zneplatněna.

Odhalení. Papír snese vše. Realita je jiná.
Pojďme zpět k nejasnému usnesení rady MČ. Detektivní pátrání nás dovedlo až k
projektantovi žadatele o souhlas. A tam jsme zjistili, že onen schválený rodinný dům jsou ve skutečnosti dva bloky bytového domu o šesti nadzemních podlažích, nacpaného mezi rodinné domky v Městské památkové zóně starého Barrandova v Barrandovské ulici! V důvodové zprávě, kterou městská rada dostala jako podklad pro rozhodnutí, se píše doslova, cituji: “Stavba se nachází ve smyčce ul. Barrandovská v památkové zóně Barrandov v zástavbě převážně funkcionalistických rodinných domů….realizací dojde k rozdělení pozemku a revitalizaci celé zahrady…jedná se o kvalitní architektonický návrh, který koresponduje s původní rezidenční zástavbou viladomů“, konec citátu.
Milá městská rado, ujasněme si pojmy. Dva bloky bytového domu o šesti nadzemních podlažích o cca 20ti bytech určitě nelze schovat pod pojem rodinný dům. Totální zastavění zahrady od kraje do kraje pozemku bez jediné zelené plochy určitě nelze nazvat revitalizací zahrady.
Zahradní čtvrť rodinných domů pod ochranou vyhlášky o městské památkové zóně určitě nelze nazvat původní zástavbou viladomů. Projekt, hrubě porušující několik zákonných předpisů, určitě není kvalitní.
Ulice Barrandovská je tvořena samostatně stojícími rodinnými domy, každý obývaný zpravidla jedinou rodinou. Nejde o žádné viladomy a už vůbec není přípustné mezi ně nacpat bytový dům. V ulici Barrandovská a v navazující Filmařské ulici je 80 rodinných domů, ale nenajdete jediný dům, který by byl postaven přímo u chodníku bez dostatečně velkého odstupu od něj s předzahradou. Tomu se říká dodržení uliční čáry. Arch. Max Urban, když plán zahradní čtvrtě navrhoval, požadoval, aby ploty byly nízké a do zahrad z ulice bylo vidět. Čtvrť se stala památkovou zónou až v devadesátých letech. Těch prvních šedesát let existence chráněna nebyla, a přesto si nikdo nedovolil tento princip porušit. Pouze tento městskou radou schválený projekt uliční čáru porušuje a počítá s domem navazujícím na chodník bez odstupu a bez zelené plochy.
A to nejhorší nakonec. Vyhláška o Městské památkové zóně Barrandov vyžaduje zachování měřítka a charakteru všech staveb. Předmětem ochrany v památkových zónách jsou mj. historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotná skladba, urbanistická struktura a historické zahrady. Česky srozumitelně řečeno: zahradní čtvrť rodinných domů pod ochranou zákona nelze zahustit a proměnit v sídliště, i kdyby ty obludné bytové domy radní nazývali něžněji jako viladomy.

Obrázek: Projektant nakreslil zeď vpravo dole před pozemek souseda, aby jeho projekt do ulice lépe zapadl.
Developer ji však sousedovi jistě stavět nebude.

Spolek na ochranu Barrandova

Troufne si úředník ÚMČ P5 dodatečně legalizovat porušení zákona?

Developerskému projektu, nazvanému Barrandovská zahrada, jenž vyrůstá v Městské památkové zóně Barrandov, soud již 5.4.2012 pravomocně zrušil Rozhodnutí o umístění stavby (tzv. územní rozhodnutí). Projekt schválený stavebním úřadem MČ Praha 5 mj. nerespektoval ani územní plán ani Vyhlášku o městské památkové zóně. Přesto se stavba blíží k dokončení. Podle vyhlášky stavba, nahrazující kontroverzně zbouranou historickou vilu, neměla obrysem překročit její původní rozlohu a ani její výšku. Skutečnost je taková, že nová stavba zastavěla půdorysně více než 5x větší plochu a výškově byla patrová vila pro jednu rodinu nahrazena dvěma bloky 6ti-podlažní budovy se 13ti byty. Tolik alespoň podle dokumentace ověřené stavebním úřadem.

Developer se nedržel dokumentace. Místo 13 bytů postavil 20

Minulý týden si developer nechal na katastrálním úřadu zaregistrovat tzv. Prohlášení vlastníka o rozdělení budovy na jednotky. A světe, div se! Ještě nedokončená stavba obsahuje 20 jednotek! Hledali jsme plochy oněch kontroverzně povolených 13-ti bytů a podle webů developera a spolupracujících realitek jsme dohledali již 15 prodaných bytů a další 4 zarezervované nebo nabízené k prodeji. Takže developer již prodal byty, ke kterým nemá ani územní rozhodnutí, ani stavební povolení.

Úřad nemůže kolaudovat. Stavba je zásadně odlišná

Protože má stavba o polovinu vyšší počet bytů, než bylo ve schválené dokumentaci a  také její vzhled, výška a šířka jsou jiné, nelze ji zkolaudovat. Argument developera, že přes zrušené  územní rozhodnutí má stále platné stavební povolení, tím padl. Stavba se od dokumentace zásadně odchýlila a onomu stavebnímu povolení neodpovídá. Stavební úřad podle zákona musí neprodleně zahájit tzv. řízení o odstranění stavby, ve kterém bude zkoumat, zda odchylka od schválené dokumentace není v rozporu s jinými předpisy a zda lze změněnou stavbu dodatečně povolit. Mezi těmi předpisy, se kterými musí být realizovaná stavba v souladu je i územní rozhodnutí, které stavba nemá. Bingo! A tady se úřadu vrátí zpět to dlouholeté neřešení problému a přehlížení rozsudku soudu.

Realita stavby s 20ti byty každopádně nevyhoví počtem zajištěných parkovacích stání. V ulici Pod Ateliéry, která je jen úzkou příjezdovou cestou, není žádný prostor pro parkování. Všechna auta musí stát na pozemcích náležejících k budovám. V projektu  je však pozemek jen pro 2 auta. Pokud stavba nevyhovuje vyhlášce č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, nelze ji zkolaudovat ani jinak dodatečně zlegalizovat.

Další odlišností od projektu je výška a šířka stavby. Kromě toho, že 6ti-podlažní budova odporuje vyhlášce č. 10/1993 Sb. hl. m. Prahy o památkové zóně Barrandov, developer změnil tvar budovy a ještě ji navýšil. Změny dispozic bytů vedly také ke změně fasád. Tam, kde podle projektu fasáda orientovaná do soukromí sousedních vil ve Filmařské ulici měla mít pouze malá (koupelnová?) okna s výškou 45cm, jsou dnes zřejmě obytné místnosti. Všechna okna jsou nyní provedena na celou výšku podlaží, tedy od podlahy až ke stropu. To věru sousedům na jejich zahradách žádné soukromí nezaručí. Tím spíše, že 6ti-podlažní budova leží jen 3m od plotu sousedního pozemku a v některých místech ještě blíže. A aby těch škod směrem k sousedům nebylo málo, tak fasáda, která podle projektu měla po okrajích průhledy mezi terasami, kterými mohlo na sousední pozemky proniknout alespoň trochu slunce, je nyní kompaktně vyzděna a rozšířena.

Developer chyboval. Stavební úřad tomu nahrával

Může se někdo divit majiteli vily, se zahradou osluněnou celý den a s nádherným výhledem na Vltavu a ještě dál na protější břeh s horizontem vzdáleným nějakých 20km, že proti stavbě protestoval? Dnes mu hned za plotem stojí 6ti-podlažní monstrum, slunce celý den neuvidí, natož Vltavu a naopak cizí lidé budou denně z výšky sledovat každý krok po jeho vlastním pozemku. Hodnota jeho celoživotních investic v exkluzivní (a památkově chráněné) lokalitě tak náhle klesla o desítky milionů korun. Podobně poškozeni jsou i majitelé dalších cca 6-8 vil v okolí. A nejsmutnější na tom je, že  tam ta stavba vyrostla navzdory rozhodnutí soudu. Zaplatí poškozeným škodu úřad MČ P5?

Loni odvolaná vedoucí stavebního úřadu se kritice vyhýbala tvrzením, že stavba byla povolena za minulého vedení, že dnes by se již nic takového nemohlo stát a dnes by tuto konkrétní stavbu úřad již nepovolil. Doufáme, že nový vedoucí stavebního úřadu nebude podobně hloupě argumentovat např. tím, že když už jednou byla vyhláška brutálně porušena a stavba tam již stojí, tak by přece bylo škoda dodatečně nepovolit její další navýšení a rozšíření. Tady přece již nejde jen o ekonomickou škodu způsobenou majitelům 6-8mi okolních vil. Jde o zachování Městské památkové zóny Barrandov a především o otázku, zda je Česká republika právním státem nebo banánovou republikou, kde si každý dělá, co chce. Pokud dovolíme developerům bezohledně a proti zákonu maximalizovat svůj zisk na úkor sousedů, znehodnocení jejich investic a zdevastovaného okolí, pak jsou úřady zbytečné. Můžeme je zrušit, ale pak nám nezbude, než se ozbrojit.

Předseda Nejvyššího správního soudu: bez územního rozhodnutí nelze kolaudovat!

Než úředníci začnou vymýšlet zdůvodnění, jak a proč zákon ohnout, měli by si také přečíst judikát Nejvyššího správního soudu č.j. 1AS 79/2008-128 jenž říká, že za situace, kdy bylo územní rozhodnutí soudem zrušeno, je potřeba územní rozhodnutí dokončit a to i za stavu, kdy je stavba dokončena. Existuje totiž vazba mezi územním rozhodnutím, stavebním povolením a kolaudací. Dále Nejvyšší správní soud uvedl, že na tuto věc nelze aplikovat §94 odst.5 stav. zákona, což právě stavební úřad MČ P5 chybně a pro tento případ fatálně udělal.

Také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6.4.2004, č.j.5A 107/2001- 53 (též pod č. 784/2006 Sb. NSS),  potvrdil, cituji: „nezbytnost rozhodnout v územním řízení  i za situace, kdy stavba je již dokončena.“ Dále NSS potvrdil, že: „Územní rozhodnutí je ve vztahu ke stavebnímu povolení i kolaudačnímu rozhodnutí typickým řetězícím se správním aktem. V kolaudačním řízení se tak posuzuje nejen soulad skutečného provedení stavby se stavebním povolením, ale též s podmínkami územního rozhodnutí (viz rozsudek NSS ze dne 6.4.2004, č.j. 5 A 107/2001-53; obdobně rozsudek č.j. 6 As 45/2005-188).“ a dále: „.na územní rozhodnutí lze nahlížet jako na  podklad stavebního povolení, jestliže tedy bylo zrušeno či změněno, zakládá to důvod pro obnovu stavebního řízení. Tento mechanismus umožní promítnout případnou změnu podmínek územního rozhodnutí do stavebního řízení.“ Bingo, podruhé! Pod těmito judikáty je podepsán sám předseda Nejvyššího správního soudu a toho úředníci musí respektovat. Takové triky, jako že to jen jeden právní názor a oni mají jiný, tu neplatí.

Způsob, jakým byla stavba povolena, vyšetřuje policie na základě několika trestních oznámení. Ta byla namířena nejen proti předchozí vedoucí stavebního úřadu, která musela úřad opustit. Trestní stíhání je vedeno pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby a trestný čin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Kdo další z úředníků půjde proti judikátům Nejvyššího správního soudu a bude tak chtít strčit hlavu do oprátky?

            Tento nový pohled se nyní naskýtá majiteli sousední vily z jeho oblíbeného místa, kde sedával na sluníčku a rozhlížel se po údolí Vltavy. Pozoroval vilovou čtvrť i sídliště  na druhém břehu, kde při pěkném počasí měl rozhled až na 20km vzdálené lesy za Prahou. Jistotu, že  ten výhled zůstane zachován mu dával územní plán, lesní zákon, vyhláška o památkové zóně Barrandov a o národní přírodní památce Barrandovy skály.

Paradoxně cenu 22 milionů Kč za 1 byt (bez parkování) v tomto nezákonně postaveném domě  developer zdůvodňuje naprosto neopakovatelnou vyhlídkou! Jako by prodával kradené zboží.

Spolek na ochranu Barrandova, Ing. Milan Kryl

Výbor územního rozvoje 21.3.2017

Začátek jednání už skoro tradiční, návrh a odhlasování uzavření části jednání, tak aby veřejnost nezjistila názory zastupitelů na danou problematiku.

Nejzajímavějším bodem programu bylo pokračování představení studie zástavby Barrandova, ze které vyplynulo další zahušťování sídliště ve stylu kde je nějaký volný plac (parkoviště, dětské hřiště), tam postavíme dům. Kde budou občané parkovat a kde si jejich děti hrát, navrhovatele ani zastupitele netrápí.

Několikrát odložená studie doufejme, dozná dalších změn a doté doby by bylo vhodné neřízenou výstavbu na Barrandově pozastavit.