Smíchov městem? Mnohem dříve okresem!

V lednu tohoto roku jsme se z radničního webového portálu dozvěděli, že pátá městská část připravuje na únor soubor akcí pod souhrnným názvem Dny Prahy 5. „Termín vychází z data 22. února 1903, kdy byl Smíchov povýšen na město“, uvádí se v prohlášení. Ano, v povědomí veřejnosti je Praha 5 skutečně spojena zejména se Smíchovem a ten pak se třemi klíčovými daty. Kromě výše zmíněného je to ještě 15. leden 1838, kdy poslední korunovaný český král Ferdinand, řečený Dobrotivý, povýšil obec na pražské předměstí, a 1. leden 1922, kdy se ze Smíchova stala šestnáctá pražská čtvrť. Asi málokdo si tedy při vyřčení tohoto místního pojmenování představí něco jiného než onen protáhlý pás území s několika výběžky, táhnoucí se od Zlíchova podél Vltavy až k Malé Straně, ohraničený na západní straně katastry Radlic a Košíř. A přesto: v druhé polovině 19. a prvních desetiletích 20. století byl Smíchov synonymem také pro mnohem větší územní celky, a to okresy. Ne, nejde o omyl; záměrně zde hovoříme v množném čísle. Jednalo se totiž o okresy, lišící se jak rozlohou, tak svým začleněním v systému dvojkolejné veřejné správy. Historicko-geografický vývoj prvního z nich, okresu „politického“, si nastíníme dnes.

V polovině 19. století v souvislosti s konstituováním občanské společnosti došlo k zásadní změně také na poli územní správy. Dosavadní patrimoniální úřady a magistráty nahradily na nejnižším stupni státní správy tzv. politické okresy, jejichž úřady nesly název okresní hejtmanství. A tak podle nařízení místodržícího z 29. prosince 1849 vznikl 1. února 1850 také politický okres Smíchov. Jako takový byl součástí Pražského kraje, a to až do zrušení krajské organizace v roce 1862. Pohled na mapu, převzatou z 24. svazku Historického atlasu měst České republiky, věnovaného právě Smíchovu, přitom dává jasně tušit, že se nejednalo o žádného drobečka. Smichovsko2a_orez

Vždyť byl zpočátku tvořen čtyřmi soudními okresy: Smíchov, Zbraslav, Unhošť a Beroun. Sahal tedy od Holubice na severu až po Slapy na jihu, od Družce a Černína na západě až po Bubeneč a Modřany na východě.Zahrnoval, s výjimkou historických pražských měst Hradčan a Malé Strany, celý levý vltavský břeh a částečně zasahoval i na břeh pravý. Éra největšího územního rozsahu však neměla mít dlouhého trvání. Už v roce 1853 bylo rozhodnuto, že dojde ke sjednocení politické a soudní správy. S platností od 1. ledna 1855 vznikly tzv. smíšené okresy, které svými obvody kopírovaly dosavadní okresy soudní. Smíchovský okres měl v této podobě rozlohu pouhých 4,2 čtverečních rakouských mil, tj. cca 243 km2, a sousedil na jihu s okresem berounským a zbraslavským, na západě s unhošťským, na severu se slánským a velvarským, na východě pak s karlínským a Prahou (později se na stejném území vytvořil také smíchovský zastupitelský, tj. samosprávný okres, o kterém bude řeč příště). V polovině šedesátých let se už ale připravovala další správní reforma, jejímž výsledkem bylo opětovné oddělení správy soudní od politické. Podle původního vládního návrhu mělo dojít k vytvoření okresních hejtmanství Praha, do něhož by spadaly soudní okresy Smíchov a Karlín, a Zbraslav, sestávající z okresů Zbraslav a Jílové. Nařízení ministra vnitra, které uvádělo v platnost říšský zákon z května 1868, dalo však nakonec znovu vzniknout politickému okresu Smíchov, byť ne v původních hranicích. Do obvodu smíchovského okresního hejtmanství (úřadovat se začalo k 31. srpnu 1868) již nespadal soudní okres Beroun, který byl nově přičleněn pod okresní hejtmanství Hořovice. Ke strukturální změně politického okresu Smíchov došlo 1. května 1878, kdy oddělením části okresu Unhošť vznikl nový soudní a zastupitelský okres Kladno. Následně v první polovině osmdesátých let 19. stol. prošel obvod smíchovského politického okresu dvěma kosmetickými úpravami. Jednalo se o změny hranic mezi Smíchovem a Prahou – v roce 1881 v důsledku stavby mostu Františka Palackého, o čtyři léta později pak v oblasti kolem Újezdské brány. Výraznější změnu přinesl až 1. leden 1887, kdy byla z obvodu hejtmanství ve Slaném vyloučena obec Libšice (dnes Libčice nad Vltavou), která se tak stala součástí okresu Smíchov. Naopak několikanásobně větší úbytek území je spojen se vznikem okresního hejtmanství v Kladně. To bylo utvořeno 1. října 1893 oddělením soudních okresů Kladno a Slaný. 1. ledna 1896 byla z obvodu okresního soudu na Zbraslavi vyloučena a k dobříšskému soudnímu okresu připojena obec Kytín, sestávající z katastrálních území Kytín a Lhotka. Jmenované celky tím zároveň „přešly“ do politického okresu Příbram. Zatímco ve stejném roce získala „obec města Smíchova“ od Nového Města pražského čtyři pozemky, o něco později, v roce 1900, naopak o tři části pozemkových parcel ve prospěch Prahy přišla. Nejradikálnější řez do obvodu okresu však přinesla až první československá republika a s ní vznik tzv. Velké Prahy. Zákon z 6. února 1920 vstoupil sice v platnost až k 1. lednu 1922, ale pro smíchovskou okresní správu politickou (přejmenované okresní hejtmanství) znamenal ztrátu mnoha obcí: Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy (s osadami Klukovice a Zlíchov), Jinonice (s osadou Butovice), Košíře, Dolní Liboc (s osadou Horní Liboc), Motol, Radlice, Sedlec, Smíchov, Střešovice, Veleslavín a Vokovice. Navíc z obce Velká Chuchle byla ku Praze připojena osada Malá Chuchle a z pravobřežní „enklávy“ zbraslavského okresu došlo k vyloučení části obce Modřan, zvané Zátiší. Nařízením vlády byla sice 1. ledna 1922 k politickému okresu Smíchov připojena obec Kunratice, nacházející se dosud v politickém okresu Královské Vinohrady, ale to byla velmi slabá kompenzace za utrpěné ztráty. Osud „velkého“ smíchovského okresu se pomalu chýlil ke konci. Smrtelnou ránu mu zasadilo vládní nařízení č. 222/1926 Sb., které k 1. červnu 1927 sloučilo dosavadní okresy Smíchov a Karlín do nového celku pod názvem Praha-venkov.

Jiří Boubín

Mapa, jíž je autor článku spoluautorem, převzata z: Historický atlas měst České republiky, svazek č. 24 – Praha-Smíchov: mapový list č. 43, Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., Praha 2013.

PETICE ZA ZACHOVÁNÍ ZAHRÁDKÁŘSKÉ KOLONIE BARRANDOV

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

Petiční výbor zastupuje: Ondřej Kozák, Peškova 967/10, 152 00 Praha

Adresáti:

Zastupitelstvo městské části Praha 5                                    Rada hlavního města Prahy

Nám. 14. října 1381/4                                                            Mariánské náměstí

150 22 Praha 5                                                                     110 00 Praha 1

 

Odbor stavební a infrastruktury                                             Odbor územního rozvoje

Úřad městské části Praha 5                                                  Magistrátu hlavního města Prahy

Nám. 14 října 1381/4                                                            Hradčanské nám. 8

150 22 Praha 5                                                                      118 54 Praha 1

 

Odbor ochrany prostředí MHMP

Jungmannova 35/29

110 00 Praha 1

 

Vážené dámy, vážení pánové,

zahrádkářská kolonie Barrandov (dále jen ZK) je jednou z nejstarších ZK v Praze, jejíž vznik se datuje do roku 1958. Na místě bývalé skládky došlo přičiněním party nadšenců k vybudování fungující zahrádkářské osady, která ve své podobě existuje dodnes. Kromě radosti z vlastnoručně vypěstované zeleniny a ovoce plní ZK přirozeným způsobem a bez jakýchkoli nákladů na údržbu pro městskou část či město funkci městské zeleně, když pro obyvatele okolních domů představuje benefit v podobě dostatečných klidových a relaxačních zón. Opomenout bychom neměli ani funkci socializační, neboť ZK jsou již tradičně místem setkávání více generací a různých sociálních skupin. Že jsou zahrádkářské kolonie nedílnou součástí města potvrzují i nově vznikající a sílící městské trendy v podobě tzv. „urban gardening“.

V neposlední řadě plní ZK důležitou ekologickou funkci ve formě útočiště pro zvěř a rostliny, z nichž mnohé jsou chráněné, jak také potvrdil provedený biologicky  – ekologický průzkum v části ZK v roce 2016, který lokalitu charakterizoval jako zásadní zdroj biodiverzity a genetického potenciálu pro blízké chráněné Prokopské údolí. Z pohledu ekologie je také významný přínos ZK v podobě záchytného pásu zeleně, bránící šíření hluku a prachu z frekventovaného městského okruhu.

Bohužel v poslední době je ZK ohrožována nejenom restitučními nároky, ale i čilým okolním stavebním ruchem. Výstavbou developerského projektu Sky Barrandov přišla ZK o jednu z přístupových cest z ulice Geologická. Vydáním pozemku 640/11 jako náhradní restituce, v rozporu se zákonem 229/1991 Sb., §11 písm. d), který zakazuje v restitučním řízení vydávat pozemky zahrádkových osad, pak o poslední přístupovou cestu autem a o hlavní uzávěr vody. Magistrát ani Státní pozemkový fond, jako vlastníci pozemků, této situaci nezabránili, což v nás vyvolává pocit, že ani jeden k vlastníků pozemků nemá na budoucím zachování osady zájem.

Zároveň podle nám dostupných informací existuje plán na další developerskou výstavbu na pozemku 981/2, jehož využitelnost se před několika lety změnila v územním plánu z městské zeleně (MZK) na obytnou s koeficientem pro vyšší budovy (OB-F). V případě realizace tohoto projektu bude nutné vybudovat přístupovou cestu, která by mohla vést také přes stávající okraj ZK, de facto v místech, kde teď stojí některé chatky.

Nejistou budoucnost má ZK i v připravovaném Metropolitním plánu, kde se se zachováním osady sice počítá, bylo by zde ale možné stavět rekreační objekty, což by dle našeho názoru mohlo být snadno zneužito ze strany developerů pro další výstavbu a mohlo tak vést k likvidaci celé osady.

Město je různorodý organismus. Kromě bytů potřebuje i zelené plochy. Ty teď ale spíše mizí, bez toho aby nějaké nové vznikaly. Navíc ZK nepochybně patří k vzácným sociálně-ekologickým zdrojům hlavního města. Pomozme je tedy chránit a zachovat pro budoucí generace.

My, níže podepsaní, proto na základě těchto skutečností požadujeme:

  1. zachování ZK (pozemky k.ú. Hlubočepy 640/6,7,8,9,10,11) jako celku v systému pronájmu pozemků nebo osobního vlastnictví jednotlivých zahrádkářů,
  2. zařazení pozemků ZK do systému městské zeleně, jako nezastavitelná součást Územního systému ekologické stability (ÚSES) na základě zjištění biologicko-ekologické studie z roku 2016,
  3. provedení širšího biologicko – ekologického průzkumu pod záštitou MČ Praha 5 na celém území ZK, které by rozšířily zjištění již provedené studie a daly tak základ lepší ochraně celého území.

Petiční výbor ve složení:

Ondřej Kozák, Peškova 967/10, 152 00, Praha 5

Vladimíra Zezulová, Werichova 1145/29, 152 00 Praha 5

Ivana Nussberger, Grafická 2337/30, 150 00, Praha 5

Jiří Čech, Devonská 3, 152 00, Praha 5

Anna Nechvátalová, Štěpařská 809/24, 152 00, Praha 5

 

Spolek na ochranu přírody, krajiny a kvalitní urbanizace Trilobit Barrandov, z. s., IČO 05035112, sídlo Devonská 1223/5, Praha 5 – Hlubočepy 152 00. Osoba oprávněná jednat za organizaci: Mgr. Aleš Miklík, Devonská 1223/5, 152 00 Praha 5, předseda.

Řádně vyplněné petiční archy zasílejte na adresu: Ondřej Kozák, Peškova 967/10, 152 00, Praha 5 nebo na adresu sídla spolku Trilobit – Barrandov.

Petici je možné též podepsat elektronicky na:

https://www.petice24.com/zahradky_barrandov

Výbor územního rozvoje 21.3.2017

Začátek jednání už skoro tradiční, návrh a odhlasování uzavření části jednání, tak aby veřejnost nezjistila názory zastupitelů na danou problematiku.

Nejzajímavějším bodem programu bylo pokračování představení studie zástavby Barrandova, ze které vyplynulo další zahušťování sídliště ve stylu kde je nějaký volný plac (parkoviště, dětské hřiště), tam postavíme dům. Kde budou občané parkovat a kde si jejich děti hrát, navrhovatele ani zastupitele netrápí.

Několikrát odložená studie doufejme, dozná dalších změn a doté doby by bylo vhodné neřízenou výstavbu na Barrandově pozastavit.

Změna stavebního zákona – dopis poslancům

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

obracíme se na vás ve věci pozměňovacích návrhů k vládní novele stavebního zákona, které usilují o vyloučení spolků jako účastníků v územních a stavebních řízeních. Tyto návrhy jsou protiústavní, společensky nepřijatelné, věcně nesmyslné a ve výsledku i kontraproduktivní. Jedná se o zásadní krok mající za cíl oslabit roli občanské společnosti a znemožnit veřejnou kontrolu nad činností státních orgánů.

Proto Vás žádáme o zamítnutí těchto pozměňovacích návrhů:

Návrhy A20 a C17 – „v § 85 odst. 2 se písmeno c) zrušuje“
Důsledek: zrušení účasti spolků v územních řízeních

Návrh F SD5904 1. – „v § 89 odst. 4 se třetí a čtvrtá věta zrušují“
Důsledek:  zrušení možnosti spolků uplatňovat v územním řízení námitky za účelem ochrany veřejného zájmu

Návrh A36  –  „v § 109 se písm. g) zrušuje“
Důsledek: zrušení účasti spolků ve stavebních řízeních

Návrh F SD5904 2. – „v § 114 odst. 1 se věta druhá zrušuje“
Důsledek: zrušení možnosti spolků uplatňovat ve stavebním řízení námitky za účelem ochrany veřejného zájmu

Návrh F SD5904 3. – „v § 70 odst. 3 se slova „správního řízení“ nahrazují slovy „řízení podle tohoto zákona“ “.
Důsledek: zrušení možnosti spolků účastnit se všech správních řízeních (i dle jiných zákonů), omezení pouze na řízení podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

 

Zdůvodnění:

 

  • Navrhované změny nezaručují „respektování principu rovnosti účastníků“, naopak znemožňují spolkům, jako zástupcům veřejnosti, účastnit se správních řízení za účelem ochrany veřejného zájmu ve věci ochrany životního prostředí a krajiny.

 

Většina spolků, které se angažují ve svých bydlištích, nevznikla proto, že nemají nic jiného na práci, ale proto, že do dnešního dne je přihlášení spolku do řízení jediný funkční způsob jak zajistit přístup veřejnosti k informacím o záměrech v území a jak mohou občané chránit veřejný zájem.

Ochrana životního prostředí není tedy přesným pojmenováním činnosti spolků, i když do řízení občané potažmo spolky vstupují na základě ustanovení § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Skutečností je, že spolky zajišťují ochranu veřejného zájmu, na kterém se shodne skupina obyvatel a je schopna pro to získat podporu.

K samotnému průběhu správních řízení a jejich přípravy je potřeba jasně říci, že ve stávajícím systému spolky nemají žádné privilegované postavení ani žádné nástroje, kterými by nedisponovali ostatní účastníci řízení.

 

  • Navrhované změny s cílem „zabránit nadměrným a nepodloženým blokacím výstavby“ nemají žádný nebo minimální vliv na dobu trvání správních řízení.  

 

Spolky správní řízení nemohou zásadně zdržovat, protože lhůty pro přihlášení a podání námitek účastníků řízení jsou velmi krátké (8 respektive 15 dní). Pokud dojde k řádnému vypořádání námitek a účastník řízení se přesto odvolá, může odvolací orgán odvolání ve stejně krátké lhůtě vypořádat. Pokud by účastník s vypořádáním nesouhlasil a rozhodnutí žaloval, žaloba nemá odkladný účinek. Pokud by se tedy účastník bránil vydání rozhodnutí neoprávněně a využil veškeré opravné prostředky, i za stávajícího právního stavu lze teoreticky pro územní rozhodnutí získat právní moc do 3 měsíců.

Zásadní zdržení ve správních řízeních jsou generována zdlouhavou prací správních úřadů (zákonná lhůta 60 či 90 dní), čekáním na stanoviska nekoordinovaných dotčených orgánů a především rušením nezákonných rozhodnutí nadřízenými orgány a následné doplňování a upravování dokladů a dokumentace.

Velkou prodlevu v povolování staveb dnes představuje získání všech potřebných vyjádření a rozhodnutí, která je nutné mít před podáním na stavební úřad. Toto trvá pro běžnou stavbu v Praze cca 1/2 roku, někdy i déle než rok.

Je tedy zjevné, že vstupem do řízení v rámci procesu umisťování stavby nemůže žádný účastník řízení (tedy ani spolek) způsobit zásadní prodlevu povolovacího procesu.  Za nepříznivý stav může jak nastavení procesů pro výkon státní správy, tak i konkrétní selhání a chyby jednotlivých úředníků, kteří často nejsou dostatečně tlačeni k zodpovědnosti.

 

  • Navrhované změny způsobí díky zbytečně vyvolaným soudním sporům velké finanční ztráty

 

Pokud by došlo ve stavebním zákoně a dalších navazujících ustanoveních k navrhovaným změnám, a tedy v důsledku k vyloučení účasti spolků a tím i veřejnosti ze správních řízení, neznamená to, že občané přestanou o ochranu veřejného zájmu usilovat. Jedinou možností jak o ochranu veřejného zájmu bude možné usilovat, bude však pouze soudní cesta.  Toto je pro všechny naprosto nepřijatelné řešení. Občanům nelze v demokracii zakázat hájit svá práva a veřejný zájem. Soud má být až poslední krajní opravná instance a ne ta první možná.

Přijetí navrhovaných změn způsobí, že se stavby budou nejen umisťovat, ale i stavět v rozporu s veřejným zájmem a následná korekce po soudním rozhodnutí bude přivádět občany i správní úřady do právních bitev o miliony až miliardy. Je to neskutečné mrhání lidskými a finančními zdroji a neúcta k nám samým.

Závěr:

Spolky jako zástupci občanů nemají zájem o nadměrné a nepodložené blokování stavební činnosti. Svojí činností a účastí ve správních řízeních ale zaručují ochranu veřejného zájmu obyvatel a starají se o veřejnou kontrolu činnosti státních orgánů. Spolky nemají nic proti zjednodušení procesu povolování staveb, ale tato snaha nemůže být záminkou k omezování možnosti bránit občanům svá práva. Z vlastní zkušenosti víme, že pro zlepšení efektivity procesu povolování staveb je potřeba učinit řadu jiných změn a úprav. Jedná se především o stanovení jasných pravidel pro nakládání s územím a o zefektivnění a koordinaci práce orgánů státní správy.

Toto stanovisko a výzvu k zamítnutí pozměňovacích návrhů podpořily následující spolky:

  1. Spolek Šárecké údolí, IČ 22886052, zastoupený Vladanem Hodkem
  2. Zelený Břevnov, z.s., IČ 01521390, zastoupený Michalem Chylíkem
  3. Spolek Pro Břevnov,  IČ 03123766, zastoupený Michal Volfem
  4. Občanské sdružení Bubeneč, z.s., IČ 26644266, zastoupený Jiřím Škvorem
  5. Spolek Pod Bořislavkou, IČ 01961187, zastoupený Tomášem Šídlem
  6. Libocké občanské sdružení, z.s.,  IČ 22882138, zastoupený Lenkou Špičákovou
  7. Talichova, z.s., IČ 04327926, zastoupený Eduardem Metelou
  8. Spolek pro Červený Vrch, IČ 27026621, zastoupený Jitkou Formánkovou, Irenou
    Nevolovou a Patrikem Vágnerem
  9. Veleslavín-Vokovice k životu, spolek, IČ 22768513, zastoupený Jiří Johnem
  10. Životní prostředí Střešovice – Ořechovka, z.s., IČ 27002381, zastoupený Zdeňkem Beránkem
  11. Poutní cesta Hájek, z.s., IČ 01461346, zastoupená Kateřinou Pařízkovou
  12. Vize nejen pro Prahu 6, z.s., IČ 04224256, zastoupený Ondřejem Vimrem a Jiřím Kadlecem
  13. Chodovský spolek, IČ 26591464, zastoupený Jiřím Štylerem
  14. Hezké Jižní Město z.s., IČ 26675170, zastoupený Zděnkem Kvítkem
  15. Občanské sdružení Stodůlky-Háje, IČ 22681311, zastoupený Liborem Jirků
  16. Spolek Cibulka, IČ 72550121, zastoupený Pavlem Peterkou
  17. Sdružení Tejnka, z.s., IČ 70933642, zastoupený Markem Šálkem
  18. Bradlecké bučiny, IČ 22708987, zastoupené Martinem Šťastným
  19. Spolek Joachim, IČ 28558618, zastoupený Ondřejem Dvořákem
  20. Spolek za záchranu Klamovky, IČ 03181758, zastoupený Iljou Mráčkem
  21. JINONICE – VIDOULE, z.s., IČ 68406363,zastoupený Jaromírem Jiráskem
  22. Spolek pro ochranu příznivých životních podmínek v oblasti od Bulovky po Šalamounku v Praze 5, IČ 27019951, zastoupený Janem Formánkem
  23. Krocan, o.s., IČ 27003809, zastoupený Danou Balcarovou
  24. Spolek Střížkov 8 – Náš domov, IČ 22818855, zastoupený Jaroslavem Winterem
  25. Zelené Roztyly, z.s. , IČ 22836535, zastoupený Davidem Štěrbáčkem
  26. Občanské sdružení Bellušova ulice, IČ 22662260, zastoupený Janem Majerem
  27. Spolek Pro Hanspaulku, IČ 26607379, zastoupený Michaelem Pokorným
  28. Za životní prostředí Hovoran, z.s., IČ 27048594, zastoupený Helenou Berkovou
  29. Via Praha 6, IČ 27021629, zastoupený Irenou Vočkovou
  30. Zdravé životní prostředí, z.s., IČ 26674386, zastoupený Petrou Šubrtovou
  31. Občanské sdružení Masarykova čtvrť, z.s., IČ 26533014, zastoupené Michalem Závodským
  32. ProVary, z. s., IČ 02874725, zastoupený Vojtěchem Dědkem
  33. STOP Kobyliská, z.s. , IČ 22820698, zastoupený Stanislavem Vyšínem
  34. Ústecké šrouby, z. s., IČ 04316509, zastoupený Lukášem Blažejem
  35. Otevřeno o 106, z.s. IČ 03597041, zastoupený Ivanou Kubíčkovou
  36. Pro život na severu, z. s., IČ 05002176, zastoupený Ladislavem Fofonkou
  37. Pro život v Podkrkonoší, z.s., IČ 05215498, zastoupený Alenou Stuchlíkovou
  38. Spolu na Petřinách, z.s., IČ 02691043, zastoupený Ivou Hoffmannovou
  39. Tilia Thákurova, z.s., IČ 22722335, zastoupený Marií Jelínkovou
  40. Pankrácká společnost, z.s., IČ 26666154, zastoupený Marií Jelínkovou
  41. Sdružení nezávislých občanů Prahy 5, IČ 05012881, zastoupené Karlem Bauerem
  42. Občané pro Prahu 5, IČ 01233840, zastoupení Danuší MIchálkovou
  43. Hradčanské včely, IČ 22818588, zastoupený Janou Titlbachovou
  44. Sepětí, z.s.,IČ 05512620, zastoupený Dagmar Šormovou
  45. Občanské sdružení Zdiby, z.s., IČ: 26542773, zastoupený Radimem Slezákem
  46. Sdružení Občanská iniciativa Pankráce, IČ 72533242, zastoupený Marií Janouškovou
  47. Pražské matky, IČ 45246220, zastoupený Jarmilou Johnovou
  48. Spolek Zdravé Letňany z. s., IČ 01334255, zastoupený Olafem Deutschem
  49. BUBENEČSKÁ BESEDA, registrovaný spolek, IČ 22885374, zastoupený Jiřím Gebertem
  50. Nad Drahaňským údolím, z.s., IČ 26984199, zastoupený Hanou Francovou
  51. SPOLEK OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ JIHOZÁPADNÍHO MĚSTA, Z.S., IČ 26579952, zastoupený Petrem Kučerou
  52. Motolský ordovik, z.s., IČ 28555805, zastoupený Petrem Kučerou
  53. Javor Jižní Město, z. s., IČ 26525054, zastoupený Zdenkou Balcarovou
  54. o.s. Občané proti hluku a emisím, IČ 22688927, zastoupený Václavem Vikem
  55. Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, z.s., IČ 04708911, zastoupená Marií Švábovou
  56. 4-občanská, z.s, IČ 22762701, zastoupený Pavlem Dukátem
  57. Spolek pro Divokou Šárku, z .s., IČ 02102579, zastoupený Kateřinou Giedraitis
  58. Spolek Malovanka, IČ: 66003482, zastoupený Ondřejem Bojarem
  59. VIZE 21 z.s., IČ 26655730, zastoupený Jitkou Janáčkovou
  60. Mezinárodní centrum tance, z. s., IČ 63832143, zastoupený Vendulou Skalickou
  61. Spolek na ochranu životního prostředí v Praze 4, IČ 05102898, zastoupený Stanislavem Korálem
  62. Spolek pro Ďáblice, IČ 22672681, zastoupený Dušanem Andršem
  63. Život na soutoku, z.s. IČ 22607366 zastoupený Václavem Vojířem
  64. Spolek Měchurka, IČ 27008151, zastoupený Jaroslavou Kroupovou
  65. Spolek občanů Neratovic, IČ 67672817, zastoupený Annou Spěváčkovou
  66. Ochrana Roztyl, z.s., IČ 22885820, zastoupený Vladislavem Šimonovským
  67. Biokontakt z.s., IČ 26549875, zastoupený Martinem Justem
  68. Klidné Počernice, IČ: 22613188, zastoupený Zbyňkem Muchou
  69. Klub Za starou Prahu, z.s., IČ 00443531, zastoupený Kateřinou Bečkovou
  70. Arnika – Centrum pro podporu občanů, pobočný spolek, IČ 70947261, zastoupený Martinem Skalským
Suplementy s BCAA pro svalový objem a sílu.